Jak na bezobalový nákup potravin

Na blogu se dlouho nic nedělo, to ovšem neznamená, že jsme doma zanevřeli na rostlinnou stravu a šetrný přístup k přírodě. Právě naopak, vyzkoušeli jsme různé ekologické vychytávky a mnoho nových receptů. Na začátku roku 2018 jsme shlédli dokument o plastech v oceánech a rozhodli jsme se, že se pokusíme omezit spotřebu plastových a obecně jakýchkoli jednorázových obalů. V následujících dnech budu psát články o tom, jaké kroky jsme podnikli. A dnes se zaměříme na nákup potravin.

Název článku sice začíná slovem "bezobalový", ale samozřejmě se nabízí otázka, zda něco takového vůbec existuje. Myslím si, že nikdo nemůže být "zero waste", i ty produkty, které jsme nakoupili na váhu, musely přijít do obchodu v nějakých obalech. Bohužel jsem také zjistila, že ten, kdo se chce přiblížit k ideálu zero waste, musí disponovat značnou finanční zásobou - obchody se zbožím na váhu jsou často o dost dražší, než běžné supermarkety. A pak zde samozřejmě zůstává problém místa, ve kterém bydlíte. Nakupovat bez obalu je snazší ve velkých městech, v těch menších budete často marně hledat způsob, jak se vyhnout spoustě plastu. Nicméně jde o to, abychom udělali vše, co je v našich silách. Některé kroky může udělat každý bez ohledu na finanční situaci a místo bydliště. Inspirujte se kroky, které jsme podnikli my v naší malé domácnosti. Vyzkoušejte, co je pro vás možné, co dalšího můžete pro minimalizaci odpadu udělat. Někdy jde jen o to, otevřít oči a nenakupovat automaticky.

Naše strava je jednoduchá - minimum zpracovaných produktů, většinu toho, co jíme, si vyrábíme sami ze základních potravin. Nakupujeme tedy ovoce, zeleninu, semínka a ořechy, obiloviny, luštěniny. Ale právě ty jsou nejčastěji balené v plastu! Prozkoumala jsem různé bezobalové možnosti a momentálně postupujeme takto:

• Semínka a ořechy nakupujeme v Holešovické tržnici u stánku. Ceny jsou velmi příznivé a zboží je kvalitní. Nosíme si s sebou vlastní skleněné nádoby, které nám prodavačka naplní. Výhoda je v tom, že doma už nic nemusíme přesypávat a rovnou zboží v nádobách uchováváme. Nakupujeme zásobu na 2 týdny.
  
• Pokud to jde, ovoce a zeleninu nakoupíme také na tržnici. Během zimy a časného jara je některé zboží zabalené ve fólii - to nekupujeme. To, co není třeba dávat do sáčků - jablka, papriky - házíme rovnou do tašky. Zbytek dáváme do bavlněných pytlíků. To, co může být mokré - bylinky,žampióny - dáváme do igelitových pytlíků, které jsme si přinesli z domova, a které opakovaně používáme, dokud se neroztrhnou (což je docela dlouhá doba). Tržnice je v porovnání se supermarketem levnější a pokud přijdeme ráno, můžeme si vybrat z hezkého, čerstvého zboží. Výhodou je také to, že podle stavu produktů, nebo při nákupu více kusů, vám prodejce často nabídne slevu.
  
• V mrazáku se snažíme mít vždy zásobu mraženého lesního ovoce a manga. To se samozřejmě prodává pouze v plastu. Jelikož se mraženého ovoce nechci vzdát až do doby, kdy bude sezóna čerstvého, nakupuji velká, kilová nebo dvoukilová balení, abych množství plastového obalu alespoň snížila.
  
• Ovesné vločky, cizrnu a barevnou rýži jsme začali nakupovat na váhu v prodejně Country Life. V Melantrichově ulici mají velký výběr zboží z násypníků, ale ceny jsou většinou dost nepříznivé, takže kupujeme výše uvedené, a také lahůdkové droždí a sypký bujón. Naštěstí drcené ovesné vločky mají velmi levné, což se nám při naší spotřebě hodí :-) Nevýhodou Country Lifu je to, že si zboží musíte nasypat do papírových sáčků, které jsou na prodejně k dispozici. My to řešíme tak, že si sáčky uchováváme a používáme stále dokola (jen je třeba hlídat, abychom do sáčku po droždí nenasypali něco sladkého!).
  
• Ostatní luštěniny, obiloviny, ovoce a zeleninu nakupujeme v běžných obchodech. Pokud to jde, vždy volím papírové nebo skleněné obaly, které jsou lépe recyklovatelné, než plast. Pokud je dané zboží dostupné pouze v plastu, zamyslím se, jestli ho skutečně potřebuji, pokud ano, snažím se koupit co největší ekonomické balení.
  
• Zpracované potraviny, které stále kupujeme, jsou tofu, tempeh, kečup, veganská majonéza, hořčice, občas pomazánky. Omáčky kupujeme zásadně ve skle. Sójové výrobky jsou bohužel vždy balené v plastu, zatím jsme alternativu neřešili. Prozatím jsou kupované pomazánky naší jedinou neřestí, kterou se snažíme omezit. Připravuji vždy větší dávku domácích pomazánek, ale v hektickém období, kdy nemám čas něco mixovat, přijde kupované pomazánka vhod. Do budoucna chci v takových případech koupit pomazánky v Albertu - mají je v hezkých malých skleničkách.

Obecně platí, že čím více omezíte spotřebu zpracovaných potravin, tím více omezíte vznik odpadu. Nedávno jsem pozorovala u kasy nákup jedné rodiny. Jejich košík byl plný plastu: malých kelímků s jogurtem, jednotlivě zabalených pár plátků sýra, šunky, jeden citrón měl svůj sáček, stejně jako mnoho dalšího ovoce. 

Vím, že stravovací návyky se těžko mění, přesto bychom se měli zamyslet nad obsahem svého odpadkového koše. Jak často jej vynášíme? Co je jeho obsahem? Pokud alespoň část jídel v týdnu nahradíme rostlinnou verzí, nejen, že ušetříme a uděláme velkou službu svému tělu, ale také ulehčíme naší planetě, která je už tak přetížená odpadem, který na ni sypeme.

V příštím článku a budu věnovat drogerii - oblasti, ve které jsme mnoho změnili k lepšímu. Třeba se také inspirujete!